|
| |
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
| |
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
| |
|
|
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
|
Helminti vydry říční
Seemannová, Kateřina ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukáš, Lukáš (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat distribuci a prevalenci parazitických helmintů v populaci volně žijících vyder říčních na území České republiky. Pro tento účel poskytla organizace ALKA wildlife o.p.s. 15 kadáverů těchto zvířat. Takto získaný experimentální materiál byl následně podroben detailnímu parazitologickému zkoumání. Všechna vyšetření a analýzy byly provedeny v laboratoři parazitologie na Katedře zoologie, na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě v Praze. Parazitologická pitva kadaverů vyder prokázala výskyt motolic rodu Metorchis. Prevalence infekce tímto parazotem byla u sledovaných vzorků 13,33 % (dva pozitivní jedinci z patnácti vyšetřovaných. U první pozitivní vydry bylo nalezeno 17 motolic, u druhé pak 11. Obě parazitované vydry byly nalezeny v Jihočeském kraji. Přítomnost očekávaných zástupců tasemnic, hlístic a vrtejšů nebyla potvrzena. Výsledky nemusejí odpovídat skutečné situaci v přírodě z důvodu nízkého počtu vyšetřovaného materiálu. Získání většího množství biologického materiálu je však problematické, jelikož je vydra říční chráněna zákonem.
Ze získaných výsledků tedy vyplývá, že se v populaci volně žijících vyder říčních vyskytují motolice rodu Metorchis. Jelikož je toto první zmínka o jejich výskytu v České republice, bylo by vhodné se této problematice dále věnovat pro dosažení přesnějších výsledků.
|
host ::
RSS.